My lidé si co chvíli něco kupujeme. A protože jsme tak koupěchtiví, je všude kolem nás spousta těch, kdo nám něco nabízejí v naději, že u nich nakoupíme. A protože je tu čím dál víc těch nabízejících nějaké to zboží nebo služby, máme my lidé stále větší touhu nakupovat. A tak se to vlastně opakuje pořád dokola. A nekončí to, dokud máme ještě nějaké peníze použitelné k utrácení.
A když nám pak peníze někdy dojdou, přestaneme utrácet? Samozřejmě, že nepřestaneme. Protože to snad ani nejde, při nárocích, jaké máme, při tom, co očekáváme od života. A tak se někdy dostaneme se svými financemi až na nulu nebo dokonce do mínusu, a přesto pořád ještě za něco platit musíme.
A co děláme, když nám peníze nestačí a potřebujeme nějaké další, nějaké, které jsme si už nedokázali vydělat? Obvykle se pokoušíme to vyřešit tím, že si vezmeme nějakou půjčku. A pokud nám s touto přeje štěstí, zase vesele utrácíme a pak už jenom o poznání méně vesele splácíme.
Jenže půjčky se u nás neposkytují jenom tak. Abychom některou z nich dostali, musíme obvykle náležitým způsobem doložit, že budeme schopni i splácet. A to se lidem, kteří mají nedostatečné příjmy a záznamy v registrech dlužníků, případně exekuce na krku, zvládá skutečně jen velice obtížně. Ale dokud je tu aspoň hypotéka bez dokládání příjmů, není pro nás ještě všechno ztracené. Protože u té se to klidně i bez vysokých příjmů a čistých registrů dlužníků obejde. Samozřejmě v případě, že tu člověk nabídne jinou, nemovitou záruku.
A tak všichni, kdo mají nějakou nemovitost, kterou by mohli dát do zástavy, dostanou aspoň zmíněnou nebankovní hypotéku. A mají tak zase čím platit, a to třeba i hodně velké výdaje. Ale na jedno by určitě zapomínat neměli. Na to, že jde o půjčku. A ta se samozřejmě musí později splatit. A na to už si musíme my lidé skutečně vydělat. Na to se nevyplácí si zase někde půjčit.
